Halucinogenní drogy

Jde o substance, díky jejichž užití se přetváří a deformuje to, co vidíme, cítíme, vnímáme a prožíváme. Halucinogeny tedy zkreslují to, co nás obklopuje, mění toho podobu, mění náš názor na to, co je vlastně skutečnost. Zatímco zastánci užívání halucinogenních látek poukazují na jejich efekt psychedelický (tedy rozšíření vědomí, otevření kanálu mimosmyslového poznávání včetně zpřístupnění cesty k vyššímu vědomí – např. Bohu), jejich odpůrci se opírají o zkušenost, kdy mnoho těchto hledačů božství se z „výletu“ nevrátilo v pořádku a skončilo na kratší či delší dobu za mřížemi ústavů pro duševně choré.

Vznik závislosti je v jejich případě sporný. U silnějších halucinogenů jako je LSD či „houbičky“ lysohlávky, je zřejmě efekt prožitku tak nezpracovatelný, že opakování užití v krátké době se uživateli jeví jako nepotřebné či dokonce ohrožující. Slabší halucinogeny, jako jsou třeba produkty z konopí (marihuana, hašiš), sice mohou vyvolat psychickou závislost, ale ta je většinou takového charakteru, že se ní většina uživatelů vyrovná a dokáže s ní žít, aniž by cítili, že jim škodí. Riziko této kategorie drog je rozhodně v jejich nebezpečí pro psychické zdraví a rovnováhu uživatele. Stačí byť jediný „trip“ na silném halucinogenu, aby se člověk nemusel vrátit zcela do reality.